Alcazar

Abych to ještě měl všecko tak chronočasově zkompletované, mosim ještě napsat jak zme byli s Inků v tem Alcazaru. V nedělu devátého března mňa obudilo pípání mobila, že prý sa půjdem podívat do Alcazaru. Sem sice mosel přečíst články o regiónech tady, tož ale že to mám heň za barákem cirka půl kilometra a slunéčko svítilo, tak sem sa vystrójil abych nebyl za ošustu a šel sem. Ve vchodě do Alcazara samozřejmě narvané, národa jak Pod Kaštanama nebo na Václaváku, fronta dlúhá, samí turisti z Německa, Ameriky, nevím skama ještě a sláva jak na prvního mája. Vstupenky že koštujou 7 euro, tož to nemyslíte vážně, ale cérka za pokladnů, prý že pro študáky z univerzity grátis, tož dobré. A to už zme tam a zase sa proplétáme mezi těma turistama všema, obdivujem ty krásy palácové, ale tož nevím, já na to asi moc nejsu. Jako mozaiky pěkné takové aj ty stropy zdobené, obývačky, ložnice, fontánky různé, dobrá práca, né že ne, kus té historie tu na vás dýchá jakože... ale stejně su rád, že to máme grátis, protože nicmoc zatým a sedm euro za totok? Potkala sa tam prý ale Isabela Kastilská z Kryštofem Golumbusem, než odjel objevovat Ameriku. Tož to bylo zajímavé takové, ale nevím jak toto všecko možů vědět, už to je nějaků tu nědělu, ale šak oni sú odborníci, tak to nechajme na nich. Pak tam sú zahrady velké za tým palácem a tož to mě bavilo, kachny tam lécú, papůšci vyřváňajů, palmy, gaktuse a tak. Takže nakonec radost z teho všeho, líbilo sa mi tam docela.

A fotečky teprve budú